Něco se dějě

19. ledna 2018 v 15:25 | Admin osobně |  Děs v několika větách
Něco se se mnou děje. Toto vám píšu z vlastních zkušeností, jako zamyšlení či varování, nikoli jako creepypastu.
Poslední dobou si všímám věcí, co se dějí, ale vlastně se nestaly. Ano, zní to jako nesmysl, ale není. Všímám si něčeho, co ostatní jakoby ignorovali nebo to nikdy nevnímali.
Všechno to začalo loni na začátku prosince. Ráno sem probudil a jako vždy se koukl na hodiny. Ukazovali 7:49. Když jsem sešel dolů do přízemí našeho domu, udivilo mě, že rodiče stále spí a venku se nerozednívá. Nějak sem to ignoroval a šel si udělat čaj. Hučení konvice je nejspíš probudilo. To, co mi následně řekli, mě úplně zarazilo. Řekli, ať si du lehnout, že takhle brzo ráno bych měl spát. Brzo ráno? Pro ně je brzo ráno tak cca 4:00, ne 8:00. Když sem se následně podíval na hodiny řízené satelitem, které nikdy nelhaly, zobrazovali 2:15 ráno. Řekl sem si, že sem se musel v ospalosti podívat špatně. Udělal sem tedy co mi řekli a šel zpět do svého pokoje. Lehl sem si na postel, ale už sem neusl. Během pár minut ale přiběhla sestra, že už mám jít na snídani. Tak moment. Tohle je divné. Řekl sem jí ať si ze mě nedělá srandu a de si zase lehnout. Ale když sem chtěl předstírat že spím, všiml sem si, že je v pokoji světlo, tak sem za ní ještě zavolal ať zhasne a ona odpověděla se smíchem malé holčičky, že slunce se přece zhasnout nedá. Teď sem se úplně zarazil. Vztal sem a rychle přejel zrakem po hodinách. 7:54. Tak moment... tohle byl určitě sen, pomyslel sem si.
Pár dní se nic nedělo. Pak sem si ale začal všímat zvláštních věcí. Když sem se občas koukl na hodiny, šli o tři/čtyři vteřiny zpět. Po pár vteřinách sem ale zase koukl na hodiny, jako bych to před tím neudělal a sledoval, jak se o pár vteřin znovu vrací, dokud mi nedošlo že se pořád vracím ve smičce. Pak to přestalo. Světla všude kam přídu, když se mi v hlavě honí černé myšlenky nebo sem naštvaný, začnou problikávat, ale nikdo si toho nevšímá. Když např. uklízím rodičům klíče na stejné místo jako vždy, njednou někam zmizí a nikdo je v celém domě nedokáže najít. Druhý den si ale nikdo nevzpomene na jejich hledání a jednoduše si je vezmou z jejich stálého místa, jako by nikdy nezmizeli.
A věci dál přituhují. Tento problém sem napsal jednomu klukovi. Ten řekl, že už něco podobného také zažil. Popisoval skoro totéž co se děje mě. Říkal, že se toho dá celkem využít a že se toho nemusím bát. Nějakou dobu sem nevěděl, jak se tohohle dá využívat. Potom se mi ale stala zvláštní příhoda. Světla v pokoji začala blikat a televize začala šumět a repráky zurčet. Po chvíli sem to nevydržel a zařval ,,UŽ SKRA DOST!!!!" a k mému překvapení skutečně přestali. Napadlo mě, že tohle myslel tím, že se to dá využívat. Ale věci se začaly zhoršovat.
Ten kluk mi napsal, že se kolem něj věci vypínají, že vídá postavu v rohu místností a že slýchá v noci hlasy. Nijak sem to nevnímal a užíval si toho co můj hněv dokáže. Za několik dní ale zmizel. Beze stop. Jeho rodiče si na něj nepamatovali, správy co sme si psali zmizeli. Pak zmizel můj kamarád. Také si ho absolutně nikdo nepamatoval, ani učitelé ze školy. Ano, vypadá to jako klasický příběh smyšlené creepypasty, ale cokdyž vy ste si těhle věcí také nevšimly?
Dnes večer sem tu postavu také viděl. pokusil sem se jí zeptat co je zač a ono to k mému udivení odpovědělo. ,,Sem tvůj osobní démon".
,,Cože? Tohle je jen sen, ty si smyšlený!"
,,Přestaň s tím, přijdou pro tebe!!!"
Rozsvítil sem lampičku vedle postele abych moh vidět, jak se pomalu zavírají dveře skříně a zaslechl sem šepot říkající: ,,Dobře si udělal!"
Teď už se snažím to blikání, šum, vypínání a zapínání elektroniky nevnímat a doufám, že to udrží skříň zavřenou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Our Life Our Life | Web | 19. ledna 2018 v 15:40 | Reagovat

úžasné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama