Dům panenek

4. října 2017 v 20:21 | EleanorVampire |  Creepypasty
Kdysi zde žil jeden starší muž se svou ženou a svými pětmi děti. Měli tři dcery a dva syny ty byli dvojčata. Eleanor byla nejstarší, Belatrix byla prostřední a Luciana nejmladší. A Dan s Wanonem byli nastejno. Bydleli zde celý život. Dům koupili když jeho žena byla těhotná a čekala své první dítě- Eleanor. Dům už v té době byl tak dvěstě let starý. Odstěhovali se z města do tohoto pustého domu. Tehdy byl zarostlý břečťanem a hned u něj je malý indiánský hřbitov. Líbil se jim. Jeho žena Norwael chtěla mít klid od městského ruchu. A toto jí vyhovovalo. Už přes čtyřicet let v něm nikdo nežil. Vesničané se ho báli. Tvrdili, že každý kdo na tomto místě žil zemřel za záhadných okolností.

Jim ty řeči nevadili. Žili zde šťastně. Děti si hrávali na hřbitově či opuštěném starém hřišti opodál. Chodili do školy na návsi. Všichni to zde milovali. Rodina Cravelová zde měla klidný život tedy až do záhadné smrti jejich nejmladší dcery Luciany. Našli ji v louži krve na hřbitově u domu. Eleanor o několik měsíců po její smrti začala tvrdit, že vídá Lucianu ve svém pokoji nad postelí. Nikdo ji to ovšem nevěřil. No po půl roce od smrti Luciany našli mrtvou Eleanoru. Našli ji oběšenou ve svém pokoji na zaprášeném ztrouchnivělém hadru.

Potom za svými rodiči začali chodit dvojčata Dan a Wanon. S tím, že vídají své sestry na hřbitově a vypadají jinak. Prý je jejich zjev hrozně děsí. Tak se jejich rodiče schodli na tom, že se všichni zbláznili. Ale i oni začali v domě něco cítit. Ale dětem nic neřekli. Samy se začínali v domě bát. Ale něvěděli přesně proč ani čeho. Ale i oni tam větřili něco divného. Hlavně smrt jejich dětí byla divná.

Mnoho pohřbů. Už pohřbili dvě své dcery. Lucianu a Eleanoru. Jenže to byl teprve počátek všeho dění. Dvojčata Dan a Wanon zemřeli rok po Eleanoře. Do té doby zde bylo období klidu. Dana a Wanona našli na opuštěném hřišti omotané ztrouchnivělými provazy a břečťanem. Našli je uškrcené na prolézačkách. Takže další pohřeb dvou synů. To už jejich rodičům přišlo vážně divné. Začínali věřit v prokletí tohoto domu a místa. Vesničané sem ani nepáchli. Toto místo jim nahánělo hrůzu a tvrdili, že zde holduje sám Ďábel. Kdo by dal pozornost bláznivým vesničanům taky že? No asi zprvu nikdo co? Potom začala vyprávět jejich poslední dcera a též dítě Belatrix, že vídá své zesnulé sourozence jak na hřbitově tak na hřišti či přímo v domě a, že působí jako z hororu.

A, že jich bojí. Prý ji říkají, že bude další, že je na řadě. Rodina si tento dům upravila po svém a to co bylo rozpadlé opravili. Vlastně to zde nechali v původním stavu až na povlečení,ubrusy a koberce. Staré povlečení vyhodili a i některé ubrusy. Pár původních ubrusů si nechali. Norwael milovala šití a vyšívání takže si některé ubrusy upravila. Ona se svým manželem měli místnosti dole v prvním patře a úplně spodní část patřila všem. Jejich poslední žijící dítě Belatrix měla podkroví. A zbytek domu byl opuštěný. Norwael jeho žena začala trpět po ztrátě svých čtyř dětí silnými depresemi.

Tak se rozhodli si nějaké děti adoptovat. Tak si adoptovali tři chlapečky a dvě dívenky. Symona, Darwela a Paella. A Sylvielu s Aravel to byli dvě sestry. Sestry dostali pokoje v druhém patře každá jeden roh. Kluci dostali pokoje v prvním patře. A rodiče si vzali prostřední pokoj v druhém patře uprostřed domu. Každý pokoj měl svou koupelnu. A rodina začínala být zase šťastná. Své čtyři děti pohřbili u domu. Vybudovali si zde kamennou fontánu a dřevěný altánek se zahradou. Okolo domu vysázeli rudé a bílé růže. Dům začínal ožívat. V pachu smrti zde začínal být cítit život.





No ale ne na dlouho. Potom tak tři měsíce po adopci jim zemřela poslední dcera Belatrix. Další pohřeb. To už jejich máma nedávala. Tak se den po pohřbu oběsila v lese u domu. Ze ztráty všech svých dětí tam zešílela. Týden se neobjevovala doma. Její manžel ji pak našel v lese. Když šel kácet stromy na zimu. Zima se besprostředně blížila. Blížil se krutý mráz. Když ji našel v hustém potemnělém lese tak měl sto chutí si sekeru zaseknout do svého hrdla. Ale musel ten šok překonat kvůli adoptovaným dětem. Už mu nikdo nezbyl. Chtěl odejít za svou rodinou. Ale co by bylo s těmi adoptovanými dětmi? Snažil se nezabít. Odsekl provaz odhodil sekeru a odnesl její bezvládné tělo domů. Tam vykopal hrob a vložil její bezvládné tělo do vykopaného hrobu. Hrob zakopal. Potom ze starých prken sestavil kříž a zabořil ho do hlíny na její hrob.

Ořezal rudé růže a položil je na její hrob. Padl k zemi a z bolesti v hrudi dostal infarkt. Děti přišly ze školy a uviděli adoptivního otce jak bezehnutí leží na hlíně. Přiběhli za ním. Už byl studený. Rozběhli se rychle do vsi. Pohřební auto ho odvezlo do márnice a děti zkončili opět v dětském domově. A tak dům opět chátral. Od té doby byl padesát let opuštěný. A po dalších sedmdesáti letech náhle vzplanul. Nikdy se nezjistilo proč začal hořet. S plameny z domu vyhořela větší část lesa. Dům byl avšak opraven. Nikdo nevěděl proč ho tehdy nezbourali, ale pekelnou rychlostí byl celý opraven.

Už byl tak třista let starý. Byl obnoven. Nakonec z něj vznikl motel pro klidný odpočinek. Avšak jejich hroby tam stále byli i s indiánským pohřebištěm. Ale to o tomto domu není zdaleka vše. Tento dům a celkově vesnice mají mnohem temnější historii o které se už neví. Ale o té jindy. I když z pozemku vznikl motel tak zde lidé opravdu klid neměli. Několik lidí záhadně zmizelo beze stopy či zde více lidí z ničeho nic spáchalo sebevraždu.



Když dům najednou vzplanul tak struktura domu přežila a vznikl zde motel. Prostory byli přestavěny a v okolí vysázené nějaké nové stromy. Avšak klid zde opravdu nebyl. Nějaké lidi odsud záhadně zmizeli a jen málokdy se našli části těl po okolí. Takže motel byl nakonec zrušen kvůli velkému počtu úmrtí. Začalo se domu říkat Motel smrti či Dům smrti. Na dávnou rodinu se začalo postupně zapomínat a na pradávný příběh tohoto území se pozapomělo úplně. Avšak toto území a celkově dům má více starých příběhů a mnohem temnější historii než se zdá. Stalo se zde mnoho temných a krutých věcí. Toto území už zažilo mnoho zla. No něco na těch starých legendách bude, ale noví obyvatelé už je neznají. Se starými vesničany byli pohřbené i legendy a většina věcí co se zde děli a událi.

Když byl motel ještě otevřený tak se děli prapodivné věci. Hodně návštěvníků tvrdilo, že po nocích vídají nějaké přízraky či duchy nebo slyší kvílení a vrzání díky kterému nemohou spát. Nebo, že jim mizí věci. Byli zde i ty hroby, ale beze jmen. Po smrti poslední rodiny zde nic nezbylo či se o tom nevědělo. Většina věcí shořela při požáru. Avšak temnota zde opravdu byla. Občas někdo pronesl i v této době po těch staletích, že zde převládá sám Ďábel. Ti, kteří zde viděli přízraky a duchy tak brzy na to zmizeli či zemřeli.

Dům hrůzy a smrti s temnou minulostí. Bylo zde mnoho krve prolití a záhadných úmrtí. Dalo by se říci, že po smrti poslední zde žijící rodiny zde bylo čím dál veseleji. Mnoho temnoty a zla. Lidé se zde opět začali bát. Ani exorcisti a kněží tomuto místu nedokázali pomoci. Každý kněží a exorcista co se pokoušeli toto místo vysvětit a očistit skočili nakonec ze skáli nad domem. V šílenství spáchali sebevraždu.

Avšak 350 let starý pozemek má ještě zapomenutou chátrající část o které už dávno nikdo neví. K pozemku ještě patří dřevěný dům ještě starší než hlavní část pozemku. Respektive z domu už jsou trosky. Avšak je na takovém místě kde není vidět. A tento chátrající dům je velmi veselý. V podzemí domu je několik staletí stará kostnice. O tomto domu panenek nikdo neví a dál chátrá. Bývalo zde muzeum starých historických hororových panenek. Ano bývalo toto místo muzeum. Muzeum vydělávalo hodně peněz. Lidé sem hodně chodili na výstavy. Bylo to poutavé místo s hodně návštěvníkami. Majitel byl na tu dobu snad nejbohatší člověk široko daleko. Žil zde s rodinou poklidný život. Jen jednoho dne celý dům vzplanul a všichni zde uuhořeli při požáru.

A od této prapodivné tragédie dům chátrá. Rodina je pohřbena na tomto místě s useklýma hlavama. A jejich těla byla zasypána kamením a až pak zakopána v matce zemi. Od těchto dob se domu každý bál. Kdo se k němu byť jen přiblížil zemřel za divných okolností. Nikdy se nepřišlo na to proč dům vzplanul a to samé ani u hlavního domu onoho pozemku. Tento pozemek má i rybníky a většinu lesů okolo. Hodně smrti zde bylo. Nikddy nikdo nepřišel na to proč zde každý zemřel a zemře.

Od ssmrti poslední zde žijící rodiny umrtí na tomto pozemku neustaly. Přezdívá se mu Dům smrti. Z dávného Domu panenek je místo temnoty a smrti. V lesích pozemku jsou mokřiny,bažiny,močály. V močálech se už utopilo mnoho lidí i s koňmi když po nocích zabloudili. Sedláci z okolních vesnic, rybáři, obchodníci, pytláci. Bylo jedno kdo to byl vždy zabloudil na tento pozemek a též tu zemřel.



Pozemek se nachází na okraji vesnice jménem Valerra. Obyvatelé ve vesnici se pozemku vyhýbají a bojí se ho i lidí co tam žili. Ve vesnici kolují různé historky. Přes duchy k Ďáblu. Vesnická klasika, ale vše nejsou jen báchorky. Za každými řečmi něco je co jim dalo ku vzniku no ne? A tady je to stejné. Jelikož se nevyřešil jediný případ úmrtí,zmizení a každý na odlehlém pozemku tragicky zemřel začalo zde kolovat, že pozemek je prokletý či že v něm žiije sám Ďábel nebo že tam straší spálené zbytky panenek co vraždí lidi. Avšak každý kdo tam žil či tam zabloudil tak zemřel, tak nikdo pravdu neví. Není nikdo kdo by o pozemku mohl mluvit. Takže dům a pozemek jsou záhadou. Ale ve vesnici není jen Dům panenek, ale i chátrající Galerie smrti. Ale o té možná jindy.

Ale nikdo neví co se ukrývá pod pozemkem Domu panenek a pod částí vesnice ani ty hrůzy co se zde kdysi dávno děli. Histore už je zapomenuta. O té se už dávno neví. Děli se zde všelijaké zrůdné věci. Ale ty už si dávno nikdo nevzpomene. A možná je to dobře jinak by zde byla vesnice duchů. S největší pravděpodobností. Temná a krutá minulost a celkově historie až zamrazí. Byl ponurý chladný podzim. Déšť padal k zemi. A mlhy jsou huusté. Ale celkově lidé jsou zde podivní snad jako by ani lidmi nebyli.

Lidé zde padali jako mouchy. Ale vesnice tak divná nebyla ta byla relativně normální až na onen pozemek. Ať už byla vesnice sebedivnější tak rozhodně nebyla až tak divná jako Dům panenek a hlavního domu. I když byla trochu jiná než ostatní vesnice tak na jinost pozemku vážně neměla. Ano občas se zde potulovali podivíni především kolem místí hospody, ale byli cizí. Nebyli odsud a nikdo je tu neznal.

O místnosti číslo 13 už dávno nikdo neví. Ani o podzemí pozemku. Pod Domem panenek a celkově pod tímto pozemkem se ukrývá místnost č.13 a podzemní prostory na, které se dávno zapomělo. Kdysi zde bývala psychiatrická léčebna a dělali se zde pokusy na lidech. Tyto podzemní prostory mají ještě temnější minulost než pozdější pozemek. Mnoho malých dětí zde bylo zavražděno. Na pacientech se prováděli různé pokusy, především jedů. Či zde pacienti byli znásilňovány či krutě mučeni. Každé malé dítě mělo svoji jednu panenku. V místnosti č.13 byli děti upalovány či udušeni plyny různých druhů. Mnoho malých dětí zde zemřelo. Po dětech zbyli jen ony panenky. Ano tyto panenky byli později v onom muzeu, ale příběhy těch panenek nikdo neznal. Dětem byli uřezávány prsty či byli páleny petrolejem. A ty těla co neuhořeli byli házeny do sklepů a zamykány za obrovské těžké dveře. Těla tam poklidně hnila.

Avšak jejich panenky se jednoho letního dne náhle vytratily. A nikdo je nenašel. A když vrahové náhle zemřeli tak prostory začaly chátrat. No a pár dní po tom prostrory zasypala hlína při sesunu půdy z kopců. Půda zarostla stromy a zelenou trávou s mechem a barevnými květy. Tři roky potom zde byli postaveny dva domy. Jeden veliký u hřbitova a jeden menší více odlehlý. Na místě aby nebyl vidět kvůli soukromí a klidu. A v lesích od pozemků chátral starý opuštěný chrám ve kterém se kdysi provozovali satanistické obřady, oběti či černé mše, ale chrám při budování pozemku dávno nestál.

Z chrámu zbylo jen pár kamenů. Když byli postaveny ty dva domy tak půl roku po tom co zde žila ona první rodina tak pán domu najednou jednoho rána našel hromadu starých panenek před menším domem. Nechápal kde se tam najednou objevili, ale bylo dost. Tak se rozhodl vytvořit z menšího domu muzeum. Dům od té doby nesl název Dům panenek.

Ona ano ona. Měla dlouho v hlavě nápad. Jelikož se zajímala o umění a historii umělců tak ji napadlo založit galerii. Jen do této investice nechtěla jít sama. Ale to je pochopitelné né? Nakonec se přihlásil její nejlepší přítel. Nápad ho nadchnul a líbil se mu. A tak vznikla galerie především s historickými obrazy a občas i s něčím z vykopávek. Jednou tam byl i sám Tutanchamon dovežený přímo z Egyptu. A s ním i nějaké vykopávky z pyramid. No ten kdo se zajímá o magii a historii tomu dojde, že přímo Tutanchamon a vykopávky jsou veselé. Třeba kletby starého Egypta a pyramid. Staré ochrané kletby tak nějak působí stále i v těchto dobách. A především egyptské symboly jsou hodně silné a účiné. Celkově magie starého Egypta je ta nejmocnější a nejsilnější. Občas není radmo si s tím zahrávat. Spíše nikdy když to neumíš a víš o tom hovno.

Galerie byla hodně navštěvovaná především když zde byla výstava egyptských vykopávek s mrtvolou Tutanchamona. No a tak nějak vznikl název veřejnosti Galerie Smrti avšak to byl jen začátek. Měla hlídat Tutanchamona ve skleněné vytríně v osamělé vytríně. Byla už noc a ona byla na hlídce na noční a omylem díky únavě zavadila o vytrínu a spadla do ní. Sklo se rozletělo po místnosti a začal houkat alarm. Přiběhla ozbrojená hlídka a vytahovali ji z vytríny. Byla celá pořezaná do masa. Nakonec zemřela v nemocnici. Galerii se začalo přezdívat Galerie Smrti.

Po smrti zakladatelky galerie byla tato galerie zrušena. Jenže každý kdo byl na výstavě Egypta postupně zemřel za záhadných okolností. Dům byl potom všem zbourán. Srovnám se zemí. Avšak na tomto místě dodnes stojí starý pomník. A dodnes sem lidé chodí a zapalují svíce za mrtvé.



Avšak jednou zde žila žena, které se lidé báli. Měla mnoho koček a netopýry. To ještě na tomto místě nestál Dům panenek, ale stará chajda. Byl počátek jedenáctého století všude morové epidemie, smrad a špína, výkali po ulicích se smrdutou močí, všude samé nevyléčitelné nemoci. V této době neexistovali ještě kanalizace ani pořádné léky. Takže lidé padali jako mouchy. Ta žena byla léčitelka a vyznala se v bylynách, Žila v malé chajdě v lese u rybníku. A též uměla to co jiní ne a viděla to co jiní ne. Pár lidí se u ní nechalo léčit ze smrtelných vážných nemocí a ona je vyléčila. Též vyráběla účiné ochrané amulety pro tehdejší obyvatele. Pomáhala lidem se vším možným. Občas i vymítala různé démony z jejich obydlí. Lidé ji začali milovat byla jediná kdo uměl pomoci. Ano byla to čarodějnice, ale taková co lidem v té době pomáhala.


No jo jenže se rozšiřovala víra a křesťanství. Pověrčivot se rozšiřovala s vírou. Lidé začali šílet s vampirismem, vlkodlaky, démony, čarodějnicemi a především s biblí. Ano s tou jejich podělanou vírou a debilní knihou a vše co se lišilo a nesplňovalo ty žvásty z bible bylo v tu chvíli nečisté a spojené z Ďáblem. A též jakmile se u někoho projevili nějaké magické schopnosti musel být zabit a očištěn od Ďábla a démonů. A tak propuklo šílenství ve jménu Boha a víry. Podezřelí odlišní lidé se začali upalovat na hranicích či se jim začali usekávat hlavy a srdce bodat kůly a pak též upalovat. Ze začátku tu bylo díky víře a potom kvůli závisti, nenávisti, majetkům, penězům.

A co tak asi ta žena? Ukrývala se v lesích, protože věděla, že bude jedna z prvních. Byla svou mocí proslulá široko daleko. Nějakou dobu přežívala v jedné jeskyni. Jasně, že už byla hledána široko daleko. Nějakou dobu se ji dařilo být ukrytá jen jednou když byla ve skalách tak ji chytli a odtáhli na hranici a těsně než ji podpálili vznesla kletbu "Od mé smrti na tomto místě každý kdo sem vkročí zemře bolestivou krutou smrtí tak jak jsou krutá vaše srdce!" a vzplanula.



Tato žena toto místo proklela. Avšak na jeji kletbu se pozapomělo od těch dávných časů. Každý kdo na toto místo vkročil opravdu zemřel bolestivou krutou smrtí a platí tato kletba do dnes. A též ty malé děti zde straší a vraždí v podobách svých panenek. Duše těch malých nebohých dětí vraždí uvězněny v malých starých panenkách. Dům panenek vznikl když starý muž našel ony panenky před svým domem tak je vystavil v domě panenek. Avšak každý kdo na tuto půdu vkročí zemře. Jak díky oné staré kletbě tak i díky vraždám malých dětí. Jejich duše jsou na tomto místě uvězněny a nemohou odejít na onen svět a tak díky krutosti lidských srdcí díky, kterým zemřeli se jejich duše mstí lidem. Každému kdo sem vstoupí. Ano mstí se lidem stále za zrůdné činy co se jim přihodili. Lidská srdce jsou tak chladná a krutá. Mohou si za to sami, že byli prokleti. Toto místoje opuštěné, ale tyto duše tu stále žijí. Budou zde až navěky věků. Nemohou odtut odejít a tak tu žijí v bolesti a utrpení na tomto lidském světě. Tyto duše jsou s tímto místem spoutány kletbou. Jsou sami prokletí už jen tím, že zde za násilných činů zemřeli.

Toto místo k sobě přitahuje lidi. Je to hodně magicky nabité místo. Zemřelo zde mnoho neviných i viných lidí. Toto místo je jako magnet lidé sem prostě zabloudí. I vesničané co žijí v okolí tu umírají i když se tomuto místu snaží vyhýbat tak sem zabloudí a potom na pozemcích uhynou budto v močálech, bažinách, lesích či jezeru. Každý zde zemře. Je jednou za jak zrůdných a krutých úmrtí. Toto místo žije samo o sobě a uvězněné duše zde nikoho z lidí nechtějí. Tyto duše jsou nenávistné k lidem za to co jim udělali. Ano zaslouží si pomstu. Avšak každý kdo zde po staletí zhynul je zde též uvězněm. Obrovské množství duší které jsou proklety. Život sám o sobě. Dalo by se říci, že tyto duše zde žijí. Ano toto území je jejich domov. Nekonečné uvěznění v utrpení a mukách vše co prožívají dávají lidem vyžrat.

Lidé zde padají jako mouchy. To byl lidem čert dlužen. Ano občas se zde otevírá brána do hlubin Abbysu neboli pekla. Brána do samotného pekla. Sám Satan zde chodí ve svém zjevu a užívá si tu sladkou temnoto. Rádi zde děsí lidi a krutě je mučí než zemřou. Každá duše lidská zde patří Satanovi. Který tyto duše mučí. Díky prokletí a velkému úmrtí zde vznikla brána pekelná a tudíž toto prokletí nikdy nezanikne a bude věčné až dokonce věků.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 EleanorVampire EleanorVampire | Web | 4. října 2017 v 21:06 | Reagovat

Boží už jsem ti napsala na email

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama