Jackie - 2.část

5. září 2017 v 23:48 | Admin osobně |  Creepypasty
Udivilo mě že nezačala křičet. Jen mlčky koukala čistě klidným pohledem. Udělal jsem krok od vypínače a čekal jsem její reakci. Neucukla ani neuhla pohledem, jak jsem od ní očekával. Naopak. Odkryla se, vstala a pomalu šla ke mě. já začal couvat. Narazil jsem zády na zeď. Už nebylo kam couvat. Pomalu šla ke mě a já se začínal bát její reakce. Když už byla na dosah ruky ode mě, přivřel jsem oči. pomalu natáhla ruku a já ze zvědavosti musel oči otevřít. To co následovalo by mě ani ve snu nenapadlo. Ona mě....pohladila?? Ano, ona si hladila moji znetvořenou tvář a násleně tu, co tak důvěrně znala. Nevěděl jsem co na to říct. Stále jsem jí hleděl do tváře, sledjíc její nádherná hnědé oči jak prozkoumávají neznámý povrch. Po asi dvou minutách se její ruka zastavila přesně na místě, kde kdysi bývala moje tvář. Chvíli jsme si mlčíc vyměňovali pohledy a pak mě políbyla. Neskutečně se mi ulevilo. Byl to ten nejsladší polibek v mém životě.
Následujícího dne jsme brzo ráno vyrazili do školy. Chtěli jsme se ještě projít perkem a popovídat si. Jak jsme šli do školy po ulici plné lidí, začala mi docházet pravá podstata slova odpor. Lidé odvrceli hlavy a dětem zakrývali obličej. když sem se pokoušel smát nebo se alespoň ušklíbnout, vypadalo to ještě děsivěji. Bylo vidět jak mnou opovrhují a jak se mě štítí. Ale zapomínal jsem na to při pohledu na krásnou Mischel. Vešli jsme do parku a sedli si na lavičku.
,,Tobě opravdu nevadí to, jak vypadám?"
,,Miluju tě takovýho, jakej seš Jackie"
Víc sme si toho už nestačili říct. ze zatáčky se ozvalo několik hlsů, ale ten jeden byl nejhlasitější.
,,Jak se ti může líbit mumie šprt se sluchátkama na palici?!" zazněl hlas a hlasitý smích jednoho z kluků, co mě šikanovali. Byl to Roger, šéf celé party. Všichni vyšli ven a nejprve viděli jen mou nedotčenou pulku obličeje.
,,No jo, Jack Robson si našel konečně nějakou slepici" Začal znít hlasitý posměch celé party.
,,Jackie, ne..."
,,Já musím Mischel..."
,,Mischel? Jako ta Mischel Reedsová???"
,,JO, Ta Mischel!!" Zvedl jsem se a odhalil svoji druhou polovinu tváře.
,,Co to sakra...." než stihl Roger něco říct, přistála mu perfektně mířená pěst v obličeji. Svalil se nazem. Další poskoci jen civěli na moji tvář. Udělal jsem dva kroky v před a začali utíkat.
Několik příštích týdnů plynulo normálně. Začal jsem si zvykat na odpor světa. Postupně jsem si také začal všímat změn ve svém chovaní, když sem slyšel buď písničku Go to sleep, nebo tu co u mě hrála v pokoji při té nehodě. Začínal jsem být více agresivní a méně jsem vnímal realitu. Přestal jsem si pouštět tyhle dvě písničky pouze abych neublížil své lásce. Svého "nočního vidění" jsem využíval při čtení, abych nemusel rušit tátu nebo Mischel.
Po půl roce jsme se s Mischel zblížili natolik že nám bylo dovoleno spát v jednom pokoji. bývali jsme často vzhůru dlouho do noci. Nesjutečně sme se nasmáli. Samozřejmě byla i romantika. Jak rád na ty časy vzpomínám. Ano, rozuměli ste dobře, vzpomínám. Mischel mi vždy říkala: ,,Neboj, nic netrvá věčně, i tvoje trápení jednou skončí." Všechno jednou skončí.
Jednou Mischel nebylo dobře, tak jí otec nechal doma. Celý den sem se těšil na to jak ji budu moct políbit a obejmout, spatřit její nádherné oči, dotýkat se její jemné pokožky a rukou projíždět ve vlasech....A najdnou nejočekávanější věc celého dne...ZVONĚNÍ. Vyběhl jsem ze třídy jako první, ale brzo mé nadšení mělo skončit.
Za školou na mě čekal Roger a jeho parta kuřbuřtů. On sám měl v ruce dlouhý lovecký nůž, dva měli zapalovač a deodorant, zbytek klacky.
,,Ty sis myslel, že si můžeš dovolovat??!"
,,Běžte mi z cesty, nechci se prát..."
,,Ale, co to najednou...máš rád eminema?!" v tom někdo z nich nahlas pustil tu písničku. dlouho se nic nedělo a já se do ní zaposlouchal. Najednou bylo tich. Písnička skončila. moje tělo zaplavila agrese a hněv.
,,Tak co ty zrůdo, chceš se prát, nebo si pro tu tvoji kurvu máme dojít?!!!"
Nic sem neřekl. rozeběhl se proti Rogerovi. Rozmáchl se nožem, ale já mu ruku chytil a začal s nebývalou silou drtit. Najednou se ozvalo křupnutí a Roger s neskutečným řevem nůž pustil. Sebral jsem mu ho a pevně stiskl.
,,Řek si kurvu??!!!!!"
Zvedl jsem nůž a plnou silou mu ho vrazil do srdce. Zařval. Vytáhl jsem z něho nůž, následovaný proudem krve. Potom sem mu ještě podřízl hrdlo. Ostatní začali utíkat. Slíbil sem jim, že si je stejně najdu.
Rozběhl jsem se domů s košilí od krve a loveckým nožem v ruce. Po cestě mě to přešlo. Nemělo to ale trvat dlouho. Když jsem se dostal domů, dveře byly odevřené. Otec ani Mischel dveře vždy zavírají. Hned mě napadlo, že je jeden z těch šikanátorů doma a ohrožuje moji lásku. Vtrhl jsem dovnitř. Všude na zdech byla krev. z mého pokoje se ozíval píseň, kterou mi před několika minutami přehráli ti kluci. Schodil jsem ze sebe tašku a proběhl chodbou do Mischelina pokoje právě včas, abych viděl jak jí ten bastard podřízl hrdlo. Spadla vedle svého otce a mé bývalé matky. Těsně před tím zašeptala jedinou větu. Nic netrvá věčně. Ten bastard byl můj původní otec.
,,Ty sráči!! Co si to udělal!!"
,, Hledal sem svýho otravnýho syna, abych mu dal pořádnej vejprask. OČIVIDNĚ tu není."
Píseň dozněla. Opět sem pocítil ten sladký nával hněvu, jak se mísí s hořkou chutí zabíjet. Vrhl jsem po něm Rogerův nůž. Sledoval jsem jak mu čepel projíží hrudníkem. Padl k zemi a já k němu přistoupil. Pokusil se mě bodkout ožem do nohy¨, ale já včas uhnul a vší silou mu dupl na ruku. Silně to zapraskalo vzal jsem jeho malej otvírací nůž a vrazil mu ho do lebky.
Po nějaké chvíli jsem vychladl a s pláčem se vrhl k Mischel.
,,Neboj. Když nemůžeme být spolu mi, tak nikdo. Když nemůžeš být šťastná ty, tak nikdo!!!!"
V domě jsem sebral jednu karnevalovou masku, vylil několik barelů ředidla a zapálil. Poté jsem s maskou na obličeji, dvěma noži v ruce, nápisem narameni "PRO MISCHEL" a reproduktorem v němž hráli pouze tři písničky, odešel.


Všiml jsis toho, že ti občas zní v hlavě písnička? A opravdu si si jistý že si to jen představuješ? Teď si ještě neslyšel ani jednu z těchto tří písniček. Jinak by sis to těžko mohl číst. Teď si asi říkáš "jaká třetí písnička?". Mischel také milovala hudbu a tohle je její oblíbená. ale, jak vždy říkala, všechno jednou končí. Písnička jednou skončí, tvůj život potom končí...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Eleanore Samanthe Lune┼	| ┼Eleanore Samanthe Lune┼ | | Web | 9. září 2017 v 18:38 | Reagovat

Dokonalé
Spřátelíš?

2 No Face No Face | 12. září 2017 v 20:04 | Reagovat

[1]:Jop. Mockrát díky za podporu. I tvůj blog je skvělej. Bylo by bezva se kontaktovat i momo blogy, nemyslíš??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama